Kdysi jsem v jednom rozhovou pro místní noviny řekl: „Kdyby se na školách více učili dějiny 20. století, tak by […] ubylo nácků nebo mladých bolševiků. Radikalizace je způsobena hlavně neznalostí. Kdyby znali své dějiny, určitě by tak nejednali.“ Dnes bych poupravil pár slov. Obávám se totiž, že ignorace vlastních dějin zasáhla i mnohem starší generaci. Jako by se z překrucování a bagatelizování dějin stala nějaká perverzní móda. Tyto tendence musím jednoznačně odmítnout.

Bratrská pomoc?

To co se stalo v srpnu 1968 v Československu byl jednoznačně akt agrese proti lidem, kteří chtěli jen svobodněji dýchat a žít si po svém. Žádná bratrská pomoc, ale poprava. Jen v Jihočeském kraji si srpnová okupace vyžádala šest mladých životů: Eduard Netušil (†21), Václav Baloun (†22), Luboš Stojec (†31), Jaroslav Páník (†38), Alois Kahoun (†39), Bohumír Soukup (†46).

Nechť jsou tato jména mementem události, která nám vzala probouzející se svobodu.