Práce s regionální historií je dlouhodobou součástí mého zájmu. Jedním z prvních větších výstupů tohoto zájmu byla bakalářská práce Poslední týdny druhé světové války na Písecku, kterou jsem zpracoval během studia na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a obhájil v roce 2013.
Práce se zaměřuje na události, které se na Písecku odehrávaly v závěru druhé světové války, a sleduje je v širším kontextu vývoje od mnichovské krize v roce 1938 až po osvobození regionu v květnu 1945. Důraz přitom není kladen pouze na samotný konec války, ale také na dění v průběhu okupace, místní odboj a události, které bezprostředně předcházely osvobození.
Od okupace k osvobození
Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol.
První kapitola Od druhé republiky k protektorátu se věnuje Mnichovu 1938, okupaci českých zemí, vzniku Protektorátu Čechy a Morava a atentátu na Reinharda Heydricha. Vedle samotných událostí v Československu zachycuje také širší evropský kontext a činnost československého zahraničního a domácího odboje.
Druhá kapitola Situace na Písecku během okupace přesouvá pozornost přímo do regionu. Zabývá se především každodenní situací obyvatel a zejména odbojovou činností na Písecku.
Třetí a nejrozsáhlejší kapitola Poslední týdny války na Písecku se věnuje událostem roku 1945. Zachycuje pohyb německých uprchlíků z východu, nálety hloubkových letců, demarkační linii a především poslední dny války a osvobození.
Samotný závěr války je podrobněji zpracován na příkladu Čimelic, Písku, Bernartic a Milevska. Výběr těchto míst souvisí s jejich polohou v americké nebo sovětské zóně. Práce tak umožňuje sledovat rozdílný průběh osvobozování jednotlivých částí Písecka.
Písecko v posledních měsících války
Jedním z hlavních témat práce je proměna situace v regionu během posledních měsíců a týdnů války.
Pohyb německých uprchlíků přicházejících z východu byl jedním z viditelných signálů blížícího se konce nacistického Německa. Ze západu se naopak nad Písecko dostávali hloubkoví letci, jejichž útoky zasahovaly německé zásobování a pohyb vojenských jednotek. Region se tak postupně dostával do bezprostředního dosahu válečných událostí.
Významným tématem je také demarkační linie, která Písecko v květnu 1945 rozdělila mezi americkou a sovětskou zónu. Čimelice a Písek se nacházely v americké zóně, zatímco Bernartice a Milevsko v zóně sovětské. Právě na těchto čtyřech místech práce ukazuje rozdílný průběh posledních dnů války a osvobození regionu.
Práce s archivními prameny
Významnou součástí práce bylo studium pramenů. Využity byly především materiály Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu v Praze, dále kroniky obcí, dobový tisk, soukromé archivní materiály a další literatura.
Vojenskému historickému archivu v Praze na Invalidovně jsem při práci na této bakalářské práci osobně věnoval nespočet hodin. Právě osobní studium archivních materiálů umožnilo podrobněji rekonstruovat události posledních týdnů války a zasadit jednotlivé regionální události do širšího vojenského a historického kontextu.
Vedle archivních dokumentů práce využívá také vzpomínky pamětníků. Jejich svědectví doplňují písemné prameny a umožňují zachytit některé události také z pohledu lidí, kteří je sami prožili.
Regionální historie jako součást velkých dějin
Smyslem práce nebylo pouze zaznamenat jednotlivé události, které se na Písecku v závěru války odehrály. Důležitou součástí je jejich zasazení do širšího vývoje druhé světové války a osvobozování Československa.
Písecko přitom nebylo pouze místem, kterým válka na jaře 1945 „prošla“. Regionální události měly své vlastní souvislosti a v některých případech také širší význam. Práce proto sleduje nejen samotný postup spojeneckých armád, ale také činnost místních odbojových skupin, situaci obyvatel a události bezprostředně předcházející osvobození.
Právě propojení velkých dějin s konkrétními místy, lidmi a událostmi se později stalo jedním z motivů, ke kterým jsem se ve své další práci opakovaně vracel.
Bakalářská práce
Bakalářskou práci Poslední týdny druhé světové války na Písecku jsem obhájil v roce 2013 na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vedoucím práce byl PhDr. et PaedDr. Marek Šmíd, Ph.D.
Celý text bakalářské práce je k dispozici ke stažení/přečtení zde.
Práce je dostupná také v databázi vysokoškolských kvalifikačních prací Theses.cz.
