Zraněná ruka plná umělé krve. Gumová končetina s realistickými řeznými ranami. Zmije na dlaždicích. A k tomu tým lidí, kteří neztrácí hlavu, ale trénují přesně to, co by mohlo rozhodnout o životě a smrti.
Tak vypadal zážitkový kurz první pomoci pro zdravotníky zotavovacích akcí a škol v přírodě, který jsem nedávno absolvoval na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pod vedením Ing. Bc. Karla Dvořáka.
Simulace, které nedají vydechnout
Kurz nebyl klasická prezentace s papírem a teoretickými frázemi. Dva víkendy jsme strávili v plném nasazení – simulovali jsme krizové situace od dopravních nehod až po uštknutí hadem. Výuka probíhala ve stylu „tvrdý dril“: buď jednáš správně, nebo máš problém. Tímto způsobem se fixují klíčové reflexy a zbavujete se nebezpečné nerozhodnosti.
Bylo to intenzivní, ale přesně tak to má být. Člověk si na vlastní kůži uvědomí, kolik rozhodnutí musí padnout ve zlomku vteřiny – a že improvizace bez znalostí nestačí.
Proč to doporučuji?
Výuka šla hluboko do reálných situací, včetně práce s psychologií zraněných.
Lektoři byli praktičtí, přímí a nekompromisní. Každá chyba byla rozebrána, ale vedla k učení.
Osvědčení je uznané MŠMT (rozsah 40 hodin), což je zásadní pro práci s dětmi na školách v přírodě nebo táborech.
Cena byla vzhledem k obsahu a přínosu zcela přiměřená.
Kurz nezlehčoval nic. Ale právě to z něj dělá hodnotný zážitek, který člověka vybaví nejen znalostmi, ale i větší odvahou a připraveností.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti – nebo alespoň s větším přehledem.
