O vybraných tématech
Domácí politika
Český stát a jeho pojetí
Stát chápu jako nezbytnou věc pro zachování svobody a soukromého vlastnictví. Ale jak má fungovat ve vztahu k občanům? K odpovědi si vypůjčím výrok ekonoma Pavla Kohouta, se kterým bezezbytku souhlasím:
„Stát má fungovat jako domovník: má dbát na pořádek ve společných prostorách, provádět běžnou údržbu společných zařízení, jen občas provést větší investici, pochopitelně po schválení majiteli bytových jednotek. Domovník nesmí poroučet obyvatelům domu, co mají dělat v kuchyni, co mají dělat v ložnici, jak si mají hledat profesi a kam smějí na dovolenou. Domovník zkrátka není šéfem, náčelníkem nebo duchovním vůdcem obyvatel domu, který spravuje. Je jen placeným správcem. A pochopitelně musí skládat majitelům řádné účty.“
Západ versus Východ
Ačkoliv je líbivé označovat Českou republiku jako střed Evropy, která nepatří ani na Západ, ani na Východ, nemyslím si, že je to správné. Země koruny české ve své historii totiž (minimálně od roku 1054) patřily do západního civilizačního okruhu. Západní hodnotový systém, který je odrazem židovsko-křesťanského učení a evropského osvícenství, jenž stvořil hodnoty jako jsou občanské svobody a lidská práva, rovnost a respekt k individualismu či demokracie, považuji za základ naší kultury.
Stejná práva a povinnosti pro všechny
Všichni plnoletí a svéprávní občané musí mít v právním státě plnou rovnost před zákonem. Z toho důvodu např. podporuji uzákonění stejnopohlavních sňatků, které budou mít stejná práva a povinnosti jako mají současná manželství.
Zahraniční politika
Evropská unie
EU je dle mého názoru byrokratický kolos, kde nevládnou skutečné demokratické principy. Lituji toho, že myšlenka volného obchodu byla postupně přebita socialistickými regulacemi a neomluvitelnými zásahy do života lidí. Eurosocialismus se ukázal být stejnou pastí, jako byl „socialismus s lidskou tváří“. Řešením může být návrat před Lisabonskou smlouvu anebo čistě dobrovolný systém spolupráce, který je založen na principu konsensu a respektu ke svrchovanosti evropských států.
Izrael a blízký východ
Izrael je, podle mého názoru, posledním ostrůvkem západní demokracie v jinak teokratickém/islámském regionu. Proto obdivuji izraelskou houževnatost a jednoznačně za Izraelem stojím.
Co se týče ostatních zemí blízkého východu, tak mám obavy. Zejména z nekontrolovatelné masové migrace lidí z nekompatibilního kulturního prostředí. Zde dominantní islámské právo šaría je zcela v opozici ke svobodě a demokracii, tak jak jej chápeme v Evropě.
Foto: Za Izraelem stojím. Několikrát jsem v Písku (spolu)pořádal demonstrace na jeho podporu.
Regulace
Kouření v restauracích
Státní zákaz kouření není ničím jiným, než tvrdým zásahem do vlastnických práv a svobody podnikání. Potencionální zákazníci navíc tímto plošným zásahem ztratili možnost volby. Dospělý svéprávný člověk je schopný se rozhodnout, kam chce jít či nejít, kde utratí své peníze nebo kde začne pracovat. Nepotřebuje žádného etatistického opatrovníka, který mu nařizuje, co je pro něho dobré a co ne.
Zbraně
Hluboce nesouhlasím s přístupem Evropské unie k omezování držení legálních zbraní. Pro osobní i národní bezpečnost je důležité, aby zákonadbalým občanům zůstala možnost zbraně vlastnit, držet a nosit. Zbraně, stejně jako každé jiné nástroje, nejsou přirozeně ani dobré ani špatné, vždy záleží na použití konkrétním člověkem.
Foto: Jsem také členem LEX, sdružení na ochranu práv majitelů zbraní.
Potraty
Osobně jsem odpůrcem potratů, ale zároveň jsem zásadně proti tomu, aby potraty byly zákonem zakázány. Jednak se zákazem nic nevyřeší, neboť zoufalí lidé prostě, i přes zákazy, dělají zoufalé věci, a jednak stát nemá právo mluvit do rozhodnutí svéprávného občana. Řešením je osvěta a prevence, nikoliv regulace.